Anyssskovo blog
Důkazy nikdy nelžou

Aktuální články


Rubriky


Odkazy


Fotoalbum


Archiv


Anketa


Hledání



RSS

Slepota lidských očí(12.díl)

Tak lidičky povedlo se mi přepsat další dílek povídky...................už jen jeden a bude po případu....................doufám, že se vám bude líbit a napíšet mi komentíky


Váš Anysssek


            Už z dálky bylo slyšet rádio, každej věděl, že Ann je blázen do rocku a pouští si ho na plný pecky, čímž štve krom protivy Eckliho, který koneckonců nevycházel téměř s nikým, i Hodgese.


„Ahoj“ Zvedla oči od svých rukou, ve kterých držela pipetu, podívala se na příchozího a usmála se na ten klukovský obličej: „Ahoj Greggo. Zase mi neseš práci? Nějak se začínam děsit, že to dokončim nejdřív o Vánocích.“ „Krom práce ti nese i sebe.“ „To jako, že mi pomůžeš. Fakt?“ Když přikývl, dodala: „tak to je sqělý.“  „Z čeho to je?“ „Z tý hrozný bouračky na Stripu, 50 obětí a ode mě chtějí identifikaci a jako normálně včera bylo pozdě, Eckli asi ještě nezjistil, jak dlouho trvá analýza jednoho vzorku.“ „A nedoufej v to, že to někdy zjistí, to by si po něm chtěla moc.“ Ani jednoho nenapadlo, ztlumit rádio, prostě ho v pohodě přeřvávali, normální u lidí zvyklých na hlasitou hudbu.


Asi po dvou hodinách práce a neustálého smíchu, když už je tak bolely bránice, že se ani nemohli nadechnout a pořádně je píchalo v bocích. Vyprávěli si veselý historky z laborky, nejvíc Ann dostalo, když jí Greg vyprávěl, kterak tancoval s předmětem doličným na hlavě. Mezi výbuchy smíchu si všimla, že jí brnčí pager, pročetla si zprávu a otočila se na toho vygebenýho cvoka, kterej jí pomáhal a kterýmu to tak nehorázně seklo: „Musim dojít na recepci.“ „Ale hned se vrať“ Když odcházela, prohlížel si jí, nakonec zavrtěl hlavou a dal se znovu do práce.


„Ahoj Rachel, tak co tu pro mě máš?“ Poznala hned, co jí tlačí do lopatek. Nuž, sice malý, ale pořád to byl nůž. Ledový hlas, Rachel, kterou vždycky považovala za mírně podivnou, jí nerozhodil. Nikdo nevěděl, ani tahle mrcha, vlastně sériová vražedkyně nevěděla, s kým Ann před tím něž přišla do Vegas žila. Nikdo nevěděl, že má zbrojní pas a u sebe neustále nosí malou 22. Když byla na škole zamilovala se do spolužáka, zdál se jí milý a hodný, prostě takový, který si lásku zaslouží. Jak šeredně se mýlila. Po půl roce se k němu nastěhovala, netrvalo dlouho než jí došlo, proč má doma arzenál nožů všech tvarů, proč tak často chodí na střelnici, zjistila, proč se tak zdokonaluje. Jejich okolí byly hlášené často únosy prostitutek. Jednou, ani nevěděla proč, ho sledovala, když jel ze školy, řekl jí, že si potřebuje něco zařídil………tehdy přišla na jeho mučírnu, kde mučil ty ženy, které unesl. Když odešel, přivolala na to místo policii. Tenkrát našli jednu živou, asi 18ti letou prostitutku a pozůstatky nejméně dalších deseti, mezi kterýma ležela připoutaná ke sloupku. Jejího přítele zatknuli a obvinili, musela proti němu svědčit, dostal dvakrát doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Právě strach, strach, že uteče a udělá, co jí slíbil v soudní síni, že se jí strašlivě pomstí, jí donutil naučit se střílet a nosit zbraň. Byla moc ráda, že jí má.


Došli do garáží k Rachelinu cadillaccu, tam jí Rachel donutila vlézt do kufru, pak sama nasedla a vyjela z garáží. V tej tmě pomalu našla na noze svou 22 a sevřela jí pevně v dlani. Pak už jen čekala, kam jí odveze, byla rozhodnutá – věděla, že je to buď ona nebo Rachel a rozhodně chtěla dál žít, takže ani neměla na vybranou.


„Kde je takovou dobu, já snad pro ní na tu recepci dojdu, šel sem sem abych byl s ní, kvůli práci to rozhodně nebylo, musim jí konečně pozvat na večeři, kdo neriskuje nic nezíská, snad mě neodmítne.“ Když uběhlo dalších pět minut, trošku mu povolily nervy a rázným krokem se vydal k recepci……zatrnulo mu, když zjistil, že tam není a kupodivu tam nebyla ani ta protivná Rachel, která každý den prudila všechny okolo. Zkusil Ann brnknout na pager, ale nebrala to, vydal se skrz ústředí a všude jí hledal. Jenže nenašel, ani nemohl, ale to on nevěděl. Pomalu ale jistě začínal panikařit. „Proboha Ann, objev se, že tě neunesli.“ Po půl hodině hledání, konečně narazil na Grissoma: „Gile já nemůžu nikde najít Ann, šla na recepci a už se navrátila, chtěl sem se zeptat Rachel, ale ta tam taky nebyla.“ Gil to rychle zpracoval: „Ann pryč, protivná Rachel pryč, tohle se mi nelíbí. Zajdi za Archim, ať zkontroluje…….“ Nestihl doříct větu, protože Greg už běžel k Archimu. Vpadnul k němu jak velká voda: „Musíš zkontrolovat kamery, co jsou v recepci, Ann a Rachel zmizely.“ „Dobře, uklidni se nebo tě trefí a řekni mi to znovu a pomalu, nerozuměl sem skoro ani slovo.“ Greg se zhluboka nadechl, snažil se zklidnit nervy a pomalu mu zopakoval, co řekl: „Musíš zkontrolovat kamery, co jsou v recepci, protože Ann a Rachel zmizely.“ „Fajn sedej, kouknem se na to spolu.“ Prácí s počítačem se mu nikdo nevyrovnal, ani ne za minutu sledovali, co se dělo od tý doby, co Ann šla na recepci. „Stop, zvětš to!“ rychle to naťukal a už viděli malý záblesk čepele v Racheliných rukou, který přinutil Ann aby šla k výtahu. „Zkontrolujem ještě garáže.“ „OK“ a už zase koukali a viděli, jak si lehá do kufru a jak jí Rachel odváží ve svém cadillaccu. „Celou dobu, jsme jí měli u nosu a nevšimli sme si toho.“ Když viděl, jak zatíná ruce v pěst, dodal: „Ty seš do Ann zabouchnutej, no tak Greggo, vždyť jí najdete, ste přece kriminalistický hvězdy.“ „Tady jde spíš o to v jakym stavu jí najdem. Jen doufám, že bude ještě živá.“


Všichni se sešli v breifingové místnosti a Grissom jim řekl, co se stalo. Měli strach v jakým stavu jí najdou. Cath objala ochranitelsky Grega, který byl na pokraji zhroucení. Jenže pak přišel ten b…..ec Eckli a spustil: „Slyšíte to krásný ticho, Parkrová se konečně začíná chovat jako člověk.“ Byl to mžik, najednou ležel Eckli na zemi a držel si zakrvácený nos. „Tohle si odskáčete Sandersi, tohle vám neprojde, u kriminálky ste skončil, o to se postarám.“ „Dam ti jednu radu Conrade, drž chvíli hubu, už víme kdo je vrah, je to Rachel Cutlerová, problém je v tom, že unesla Ann.“ Eckli se zatvářil udiveně, vrah na jeho kriminálce. Grissom pokračoval: „A abych nezapomněl jestli vyhodíš Grega, tak máš do půl hodiny na stole mojí výpověď.“ „To nemyslíš vážně, vždyť napadl svého nadřízeného, je psychicky nevyrovnaný, věděl sem to už, když nastupoval.“ Eckli měl štěstí, že Nick má takovou sílu a včas chytil Grega, který byl Ecklimu odhodlaný vrazit ještě jednu. „Klídek kámo.“ Hrozící nebezpečí Eckliho přinutilo, aby utekl do své kanceláře a zamknul zevnitř, byl v pasti, kolem Grega se bál projít a celý tým byl v recepci, kterou zkoumal.....


 


to be continued


Tak a další dílek je u konce..........přiznávám, že mi trvá přepisování strašnou dobu a tak, doufám, že se čekání vyplatí:o)))

18.01.2008 22:42:09 | Autor: Anysssek | stálý odkaz

Komentáře

5 komentářů:


přidat komentář
<< úvod
TOPlist
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se